Virtuální sídlo není ochrana před daňovou kontrolou

„Virtuální sídlo je ochrana před daňovou kontrolou“ je nejčastější argument provozovatelů virtuálních sídel. Pravdu ale mají jen z části.

V jakých případech můžete kontrolu čekat?

  1. Pokud zakládáte novou firmu, jejíž sídlo umístíte do většího města, je skutečně pravděpodobné, že Vás úřady budou kontrolovat výrazně méně. Úřady v těchto městech jsou zavaleny prací a není v jejich silách všechny firmy, jednu po druhé, zkontrolovat. Kontrola tak zpravidla nastane tehdy, když na sebe upozorníte sami. Například dlouhodobými a neuspokojivými hospodářskými výsledky, neplněním povinností, ukončením činnosti nebo registrací k daním, vazbou na jiné kontrolované firmy, podnikáním v „rizikovém“ oboru (manipulace s hotovostí, rizikové místo podnikání, personálně či ekonomicky propojené firmy), chybami v daňovém přiznání, setrvalou ztrátou, nulovým ziskem apod. Nebo na Vás upozorní někdo jiný, zpravidla anonymním udáním na finanční úřad.
  2. Pokud měníte sídlo již existující firmy a nemáte žádné problémy s úřady, s velkou pravděpodobností bude situace stejná jako v předchozím případě.
  3. Pokud u firmy, která má problémy s úřady a kontroly se u ní střídají jak na běžícím pásu, změníte sídlo, pak to může být vnímáno jako pomyslný červený hadr na býka. Kontroly doběhnou a pokud se firma chová rizikově dál, pokračují rovněž kontroly úřadů místně příslušných novému sídlu. Navíc změna sídla v rámci kraje příliš mnoho neřeší (stávající úprava správy daně definuje místní příslušnost ke krajskému finančnímu úřadu). Nepomůžete si však ani v ostatních případech, jelikož správci daně spolu úzce spolupracují a při změně příslušnosti si kompletní spis pochopitelně předají.

Pozor však na ještě jednu věc. Podvodníci, kteří se domnívají, že je virtuální sídlo ukryje před kontrolami, mají smůlu. Pokud finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco reálné sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném kraji, může takzvaně delegovat místní příslušnost. Tedy sídlo sice zůstane na adrese, která je zapsaná v příslušném rejstříku, ale provádění kontrol bude přesunuto na místně příslušný úřad.

Pravdou však je, že se tato skutečnost těžko prokazuje a někdy ani není možná. Typicky jde o e-shopy, lektory, autodopravce nebo třeba tehdy, jsou-li jednatelé společnosti z různých částí ČR apod. Určit konkrétní příslušnost k finančnímu úřadu se v takovýchto případech jednoznačně nedá.

Závěrem – tyto skutečnosti jsem v ostatních článcích několikrát zopakoval. Pokud neplánujete využívat virtuální sídlo kvůli podvodům, pak se nemáte čeho obávat. V opačném případě očekávejte problémy. Dříve nebo později. A nezapomeňte – pro svůj klid si u svého sídla vyberte seriózního poskytovatele.